Výživné nemusí být jen pro děti

Věděli jste, že výživné nemusí náležet pouze nezaopatřeným dětem? V některých případech může soud přiznat výživné i pro exmanžela nebo exmanželku.

Za jakých okolností může tato situace nastat? To si hned povíme.

Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi

Že mají rodiče vyživovací povinnost vůči svým nezaopatřeným dětem, to asi všichni víte. Věděli jste ale také to, že tato povinnost je vzájemná? Tedy že pokud jsou již děti schopny se samy živit, musí zajistit odpovídající výživné i ony svým rodičům. Na výživné mají rodiče právo i ze zákona – v praxi však jen velmi málo rodičů žaluje své děti.

Vyživovací povinnost vůči bývalému manželovi/manželce

Vyživovací povinnost je často chápána právě jako povinnost rodičů vůči svým dětem. Ve skutečnosti se však výživné netýká pouze dětí. Nárok na něj mají i bývalí manželé a manželky, neprovdané matky dětí nebo další příbuzní. Na výživné mají nárok ti příbuzní, kteří nejsou sami schopni uspokojit své základní potřeby. Těmi rozumíme kromě jídla a bydlení také ošacení, léčebné náklady a dokonce i sportovní nebo rekreační aktivity.

Pokud některý z bývalých manželů není schopen tyto své potřeby uspokojit a příčina této neschopnosti pochází už z manželství, může soud určit výživné. Příčinami může být například péče o nezaopatřené dítě nebo zhoršení zdravotního stavu v důsledku rozvodu.

Soud při určování výživného zohledňuje celou řadu faktorů. Přihlíží například k tomu, jak dlouho manželství trvalo, kdo zavinil jeho rozpad nebo jakým způsobem se bývalý manžel podílel na péči o domácnost.

Výživné mezi manželi samozřejmě nemusí řešit soud. Bývalí partneři se mohou na přiměřeně vysokém výživném sami domluvit – někdy se lze dohodnout i na jednorázové částce, která je jedním z manželů vyplacena tomu druhému (tzv. odbytné). V některých případech zase výživné nemusí být vypláceno v penězích, ale třeba v určitých službách (např. poskytnutí bydlení).

Soud může stanovit i sankční výživné

Pokud má vyživovací povinnost stanovenou ten z manželů, který prokazatelně zapříčinil rozpad manželství, může soud nařídit takové výživné, kdy bude muset povinný srovnat životní úroveň svou a svého bývalého manžela – v praxi to tedy může znamenat, že se veškeré příjmy po odečtení nutných nákladů rozdělí na dvě poloviny a jedna z nich připadne bývalému manželovi/manželce. Takto vysoké výživné (tzv. sankční výživné) lze stanovit až na tři roky. Pokud povinný výživné určené soudem neuhradí, jedná se o trestný čin a dlužnou částku lze vymáhat standardním způsobem.

Manželství není podmínkou

Manželství vůbec není podmínkou pro získání výživného. Na výživné mají nárok i svobodné matky. Ty mohou po otci požadovat úhradu nákladů spojených s těhotenstvím (např. nákup těhotenského oblečení, lékařská péče) a porodem. Kromě toho lze získat i výživné po porodu, a to do dvou let věku dítěte – opět záleží především na rozhodnutí soudu a na povaze konkrétního případu.

Jak a kde žádat o výživné?

Pokud se mezi sebou partneři nedomluví, je nutné zažádat příslušný soud (okresní soud v místě bydliště žalovaného) o určení výživného. S přípravou návrhu vám může pomoci každý právník. Obecně platí, že by žádost měla obsahovat název příslušného soudu, věc, které se návrh týká, popis skutečností, požadovanou částku, majetkové poměry a ideálně také vhodné důkazy, na jejichž základě soud výživné přizná – musí být zkrátka na první pohled jasné, oč žádáte a z jakého důvodu. Poté už záleží čistě na rozhodnutí soudu, zda vám výživné přizná a jaká bude jeho případná výše.

Máte s výživným pro bývalého manžela nebo manželku svou vlastní zkušenost? Budeme rádi, když se s námi i dalšími rodiči podělíte.