Když děti zlobí…

Jedni jsou přesvědčeni, že bez zlobení žádné dětství neexistuje, jiní zase vyžadují i od těch nejmenších stoprocentní poslušnost.

Jak to s tím zlobením vlastně je? Co už je „přes čáru“ a kdy je ještě zlobení přijatelné? A jak se vlastně v takových situacích zachovat? Otázek souvisejících se zlobením je opravdu nespočet. Odpovědí už však bývá poskrovnu. Přesto jsme se nějaké pokusili najít.

Definice zlobení

Hned v úvodu musíme zmínit, že žádná definice zlobení neexistuje. Každý má zkrátka svou pomyslnou hranici nastavenou jinde. Zatímco vám mohou vaše děti připadat jako andílci, někdo jiný už v nich uvidí malé zlobiče – a naopak.

Často se stáváme svědky situací, kdy cizí děti řvou, shazují věci a rychlostí blesku pobíhají kolem své matky, která si ničím nerušena čte knihu. Ona je v naprostém klidu, my jsme však přesvědčeni, že děti by si zasloužily přinejmenším pořádně okřiknout. A tím se právě dostáváme ke zmíněné definici zlobení, kterou má každý nastaven zcela jinak.

Proč děti zlobí?

Nikdy není možné najít řešení, aniž byste znali příčinu problému. A nežádoucí chování dětí není žádnou výjimkou. Pojďme se tedy podívat na to, proč vlastně děti zlobí. Asi ani není nutné provádět žádné vědecké studie. Stačí se jen zamyslet a příčinu určitě najdete i vy sami. Tady jsou však ty nejčastější.

Nevědí, co mohou a co ne

Zmínili jsme, že zlobení znamená pro každého něco trochu jiného. Nutno však ještě podotknout, že ani jeden a ten samý rodič nemá vždy nastaveny stejné hranice. I pro něj se může definice zlobení měnit. Vliv přitom hrají různé okolnosti. Pokud vaše děti zlobí během slunného odpoledne, kdy si s nimi můžete sednout na zahradě u bazénu, zřejmě se s tím dokážete smířit. Když se však budou stejným způsobem chovat doma, navíc třeba ve chvíli, kdy vás sužuje migréna, už asi tak tolerantní nebudete.

Takové chování je u rodičů zcela běžné. Snadno jím však můžete zmást své děti, které jen velmi těžko pochopí, proč jednou mohou dělat to či ono, zatímco jindy ne. Snažte se tedy mít vždy stejný metr a jasně svým dětem vysvětlit, co dělat mohou a co už je moc.

Nudí se

Naprostá většina dětí nejčastěji začne zlobit ve chvíli, kdy se nudí. Ať už je to doma, na dovolené nebo třeba při čekání v ordinaci u lékaře, jakmile děti nemají co dělat, začnou zlobit. Pokud víte, že takové situace nastávají, snažte se své děti co nejvíce zabavit. Pomoci vám mohou třeba naše tipy z článku Jak zabavit děti na dovolené.

Jsou zvyklé, že zlobením dosáhnou svého

Dalším důvodem pro zlobení často bývá touha dosáhnout svého. Tomuto druhu zlobení své děti velmi často učí přímo jejich rodiče. Pokud váš potomek jednou začal v supermarketu hlasitě požadovat zakoupení hračky a vy jste jeho požadavku vyhověli, abyste měli klid, pravděpodobně jste dosáhli jen toho, že se příště bude podobná situace opakovat. Děti umí být pořádně vychytralé. Zvláště pokud jde o nějaký jejich prospěch. Snadno se tak naučí zlobit v obchodě, jen aby získaly hračku nebo oblíbenou sladkost. Příště jim tedy raději vysvětlete, proč jim danou věc kupovat nebudete a nepodporujte je ve zlobení pro vlastní prospěch.

Chtějí získat vaši pozornost

Podobně to funguje i ve chvíli, kdy se děti snaží získat pozornost. Už se možná přesvědčily, že při čtení knihy či sledování oblíbeného seriálu příliš nevnímáte, když na vás mluví. Už také ale moc dobře vědí, že na zvuk tříštícího se skla reagujete velmi dobře. Příště tedy raději zpozorněte hned, když vás váš potomek osloví, a ne až poté, co shodí vaši oblíbenou vázu.

A tak bychom samozřejmě mohli pokračovat dále. I zde je to však velmi individuální a příčiny zlobení nejlépe vypozorujete vy sami. Až o nich budete mít dokonalý přehled, bude mnohem jednodušší začít jim předcházet.

Máte i vy se zlobením své zkušenosti? Víte, co na vaše děti zaručeně funguje? Podělte se s námi i s dalšími rodiči ve FB skupině Rodina, výživné a vše s tím spojené.

 

Použitá fotografie: Allen Taylor (Unsplash)

Autor: Mgr. Iveta Novotná