Nejčastější chyby rodičů. Nedopouštíte se jich i vy?

Někomu jeho výchovný přístup dobře funguje, jinému zase ne. Jaký přístup je tedy nejlepší? To bychom se mohli opravdu dlouze dohadovat a prevděpodobně bychom se nikdy neshodli. Určitě ale existuje několik věcí, kterých se rodiče ve výchově často dopouštějí, a které jsou odborníky hodnoceny jako chybné. Tady je přehled těch nejčastějších.

Neschopnost přiznat chybu

Když má rodič pravdu, dítě okamžitě slyší známé: „já jsem ti to říkal/a“. Když je však v právu dítě, rodič často není schopen přiznat svou chybu a raději to přejde mlčením. To však určitě není dobré. Naučte se přiznávat chyby a omlouvat se svým dětem. A hlavně se omlouvejte opravdu upřímně. Ať už se jedná o cokoliv. V žádném případě dětem nelžete. Jedině tak z nich vychováte čestné a pravdomluvné dospěláky.

 

Neshody mezi rodiči

Shodnout se na výchově dětí s partnerem? Určitě sami víte, jak je to těžké. Každý z rodičů často preferuje trochu jiný styl výchovy. To je zcela normální. Problémem je však nejednotnost mezi rodiči. Té si děti velmi dobře všímají. A také jí umějí pořádně zneužít. Proto je důležité stanovit si předem jasná pravidla a zásady, kterými se při výchově dětí budete řídit. Kompromisy jsou v tomto případě nezbytné.

Špatné nastavení povinností a úkolů

Co se týče povinností, bývají názory opravdu různé. Zatímco někteří svým dětem nedávají povinnosti žádné, jiní je až nezdravě přetěžují. Špatně je samozřejmě obojí. Chce to najít nějakou zlatou střední cestu. Děti by měly od malička vědět, že každý má nějaké povinnosti, zároveň se to ale nesmí přehánět. A to ani s těmi příjemnějšími povinnostmi, kterými jsou například zájmové kroužky. Děti by určitě neměly mít zaplněné každé odpoledne. Než abyste své dítě posílali z jednoho kroužku na druhý, raději si na něj najděte čas, sedněte si a povídejte si. Nebo vymyslete nějaké společné aktivity. Na to totiž většina rodičů nemá čas, ačkoliv právě to dítě potřebuje ze všeho nejvíce.

 

Podceňování vs. velké nároky

I v tomto případě rozlišujeme dva extrémy. Na jedné straně jsou rodiče s jejich věčným: „to bys ještě nezvládl/a“, na té druhé zase rodiče s přehnaně velkými nároky, kteří jsou přesvědčeni, že: „to už bys měl/a dávno umět“. Obojí je samozřejmě špatně. Děti nepodceňujte, ale zároveň po nich nechtějte nemožné. Vždy se ohlížejte nejen na věk svého dítěte, ale také na jeho emocionální vyspělost a schopnosti. Co zvládne jeden potomek v pěti letech, to může druhý dokázat až o dva roky později a naopak.

Přehnané tresty

V minulosti se velmi často uplatňovala tvrdá výchova, kdy tělesné tresty nebo hodiny klečení v koutě nebyly ničím výjimečným. Od těchto praktik se už sice upustilo, rodiče však často své děti trestají různými způsoby i dnes. V některých případech jsou možná tresty na místě, dejte si však pozor na jejich četnost. Častým trestáním můžete nevratně ztratit důvěru svých dětí. Také myslete na to, že trest a míra provinění by měly být v přímé úměře. Nikdy neukládejte velké tresty za drobné prohřešky.

 

Absence mantinelů

Opakem častého a neúměrného trestání je příliš volná výchova. Ani ta dětem úplně nesvědčí. Takže určitě stanovte pravidla a naučte se dětem říkat ne. Pro jejich další vývoj je to opravdu nezbytné. Ač v danou chvíli asi úplně souhlasit nebudou.

Najít ve výchově tu správnou cestu, to je mnohdy pořádný oříšek. Zvláště pokud ještě vezmeme v potaz, že na každé dítě platí něco jiného. Máte nějaké tajné triky? Nebo znáte naopak nějaký “rodičovský prohřešek”, který jsme zapomněli zmínit? Podělte se s námi o své zkušenosti.

Autor: Mgr. Iveta Novotná